|
|
Ontogeneze neurálních mechanismů epizodické paměti
Šafová, Lucie ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Pro epizodickou paměť, tedy schopnost vybavit si osobní zkušenosti s detaily o čase, místě a události, jsou zásadní zejména dvě mozkové struktury - hipokampus a prefrontální kůra (PFC). K postupnému rozvoji epizodické paměti výrazně přispívají právě jejich vývojové změny. Hipokampus je komplexní strukturou složenou z několika podoblastí, která zaujímá ústřední postavení ve funkci nervových základů epizodické paměti. Zjištění ukazují, že vliv na epizodickou paměť mají jak v něm probíhající neuronální změny, tak změny v jeho objemu a objemu hipokampálních podpolí. Stejně jako v hipokampu, i změny v prefrontální kůře mají na epizodickou paměť vliv, PFC patří mezi poslední oblasti, které plně dozrávají a ovlivňuje přesnost vybavování kontextových detailů epizodických vzpomínek. Pro epizodické vzpomínky je pak zásadní i přenos informací mezi oblastmi mozku, ten zajišťují propojení bílé mozkové hmoty (fornix, cingulum, uncinátní fascikulus). Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o strukturách a mechanismech, které se uplatňují ve vývoji epizodické paměti, a zmiňuje i faktory, které mají na vývoj vliv. Klíčová slova: epizodická paměť, ontogeneze, hipokampus, prefrontální kůra, synaptická plasticita
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
| |
|
|
Aktuální vztah s matkou a vzpomínky na matku z dětství a dospívání u mladistvých odsouzených chlapců
Miechová, Michaela ; Čáp, David (oponent) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Cílem této rigorózní práce bylo zjistit, jak mladiství odsouzení aktuálně vnímají svůj vztah s matkou a jaké vzpomínky na matku se jim vybavují. Teoretická část pojednává o psychologických aspektech vztahu matka-dítě. Přibližuje charakteristiku problémového chování adolescentů a v neposlední řadě se zabývá problematikou autobiografické paměti a utvářením vzpomínek. Empirická část si pak klade za cíl najít možné společné znaky mezi aktuálním emocionálním vnímáním svého vztahu k matce a emocionálním laděním vzpomínek na ní. O to se pokouší prostřednictvím především kvantitativní studie odpovědí 50 mladistvých odsouzených z Věznice Heřmanice. Klíčová slova: vztah matky s dítětem, problémové chování, mladiství odsouzení, autobiografická paměť, vzpomínky.
|
|
|
Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu
Dobiášovský, Jan ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu" pojednává o způsobu vybavování specifických vzpomínek z autobiografické paměti u osob se suicidálním pokusem v anamnéze. Teoretická část diplomové práce vymezuje základní pojmy spojené s autobiografickou pamětí, představuje její strukturu, roli v životě a popisuje vztah autobiografické paměti k emocím, depresi a self. Druhá část představuje základní pojmy suicidálního chování, popisuje vybrané teorie a modely vzniku, metody a následky, vyhodnocení a prevenci suicidálního chování a představuje nejčastější mýty o sebevraždě. Empirická část ověřuje schopnost vybavit si konkrétní vzpomínku z autobiografické paměti, latenci při produkování vzpomínek a jejich zobecňování. Empirická část využívá Testu autobiografické paměti (AMT), Beckovu sebeposuzovací škálu depresivity pro dospělé (BDI - II), Suicide Behavior Questionnaire - Revised (SBQ-R) a dotazník Strategie zvládání stresu (SVF 78). Výzkumný vzorek tvoří 40 účastníků (20 osob po suicidálním pokusu, 20 lidí bez pokusu). Výsledky potvrdily, že lidé po suicidálním pokusu vykazují vyšší latenci při produkování specifických autobiografických vzpomínek, produkují méně specifických autobiografických vzpomínek a vykazují nižší konkrétnost autobiografických vzpomínek u pozitivně...
|
|
|
Datace autobiografických vzpomínek: vztah přesnosti datace a typu události
Literáková, Eva ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Ve dvou studiích zaměřených na zjišťování prediktorů přesnosti datace autobiografických událostí byly události rozděleny do kategorií na základě charakteristik, které jsou nezávislé na hodnocení respondenta a dalších, které lze zjistit z postupu vybavení data (délka, téma, temporální schéma, spojení s mezníkem, události vlastni a události druhých lidí). Tato studie je součástí většího projektu, na kterém jsem spolupracovala s A. Neusarem (2012) a výsledky jeho studii doplňuji v oblastech, kterým se podrobně nevěnoval. První studie byla zaměřena na přesnost datace událostí z let 2005 až 2008 a zde byly přesněji datovány události spojené s temporálním mezníkem, vlastní a dlouhé události a také dovolené, vztahové a přelomové události. K určení měsíce v roce významně pomáhalo temporální schémata roku. Ženy byly v dataci celkově přesnější, z tematických událostí však lépe datovaly pouze události, které se týkaly dětí. Druhá studie byla zaměřená na dataci událostí z posledních dvou a půl měsíců a zde byly přesně datovány události spojené s temporálním mezníkem a Velikonocemi, vlastní a dlouhé události. Přesnější než jiné tematické kategorie byly datovány pouze volnočasové a narozeninové události. Ženy byly přesnější v dataci studijních událostí, nákupů a událostí týkajících se vlastnictví. Muži přesněji...
|
host ::
RSS.